0. ROČNÍK LETNÍHO DĚTSKÉHO TÁBORA - "Těšíme se na statek" 24.7.-14.8.2005
V rámci rozšiřování aktivit občanského sdružení Centrum aktivního odpočinku - Jezdecká společnost Na Špičáku a v souladu s jejími cíly a posláním jsme v letošním roce zorganizovali 0. ročník letního dětského tábora a to ve dvou turnusech. První turnus od 24. 7. do 7.8. 2005 a následný od 7.8. do 14.8.2005.
Za tímto účelem jsme zprovoznili další obytnou část statku Na Špičáku a uzpůsobili jí jako turistickou ubytovnu. Toto jsme mohli udělat díky podpoře podnikatelských subjektů: Doly Nástup Tušimice, Agroobchod-Nové strašecí s.r.o., Danimpex Praha s.r.o., Ketris s.r.o. S-Morava Leasing a.s., Miroslav Dufek a dále Města Kadaň a Města Klášterec nad Ohří.
Průběžně zde budeme zveřejňovat zprávy o aktivitách během tábora.

Tak tady je statek, kterému se říká podle nedalekého kopce, Špičák. Nachází se v dnes již neexistující obci Mikulovice. Ty musely ustoupit odpopílkovišti, které tu mělo být zřízeno, ale nakonec zřízeno nebylo, a tak statek, spolu s jedním rodinným domkem, který patřil ke statku a stojí přes silnici, a směrem k Vernéřovu stojícím a chátrajícím kostelem, jsou jedinými zbytky osídlení bývalých Mikulovic.
Statek leží u lesa při "staré" silnici z Kadaně do Klášterce nad Ohří, do Kadaně je to asi 1,5 km , do Klášterce asi 6 km. Široko daleko jsou jen samé louky nebo zatravněná pole. Asi 500m od statku protéká řeka Ohře. Kadaň i Klášterec nad Ohří jsou starobylá města se spoustou památek, které stojí za to shlédnout.
Statek Špičák u Kadaně
Špičák (něm. Spitzing, Spitzinghof) leží u Kadaně pod stejnojmennou horou (Špičák, Spitzing, Kaadner Spitzberg), která je významnou dominantou centrálního Kadaňska. Statek vznikl pravděpodobně již ve druhé polovině 13. století v rámci aktivit kadaňských měšťanů a byl jistě zamýšlen jako zárodek budoucí vesnice. U jeho počátků stál snad měšťan Arwo z Kadaně, který roku 1261 založil s podporou krále Přemysla Otakara II. nedaleké vesnice Mikulovice, Vernéřov, Prunéřov a Pavlov. Přes Špičák vedla ve středověku důležitá obchodní cesta směrem na Přísečnici a dále do Saska. Zdejší obyvatelé patřili k farnosti Mikulovice a navštěvovali prastarý gotický kostel sv. Mikuláše. Statek je přímo zmiňován v Berní rule z roku 1654. Roku 1742 se v Kadani u františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků strhla bitka mezi Francouzi a chorvatskými vojáky císařovny Marie Terezie. Padlí byli pohřbeni na poli pod statkem Špičákem. Kolem Špičáku se rád toulal Dr. Anton Martius (†1876), známý cestovatel a přírodovědec, přítel Goethův. Byl kustodem historických a přírodovědných sbírek na zámku ve Vernéřově, pohřben je u kostela v Mikulovicích. Roku 1901 nechala obec Mikulovice, k níž Špičák náležel, vybudovat ke statku tvrdou štětovanou silnici, záhy protaženou až do Kadaně. Po likvidaci Mikulovic v roce 1987/88 se statek Špičák stal – poněkud nesmyslně – částí obce Klášterec nad Ohří.(PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.)

Pohled z okna statku směrem ke Kadani a přes řeku Ohři- široko daleko krásná příroda a pastviny pro koně a další zvířata, na statku chovaná.
1. táborový den - 24. červenec 2005 .
Téměř všechny děti přijely s paní Drugdovou z Vejprt. Jely linkovým autobusem, kola jsme jim přivezli den předem.
Ubytovány
jsou budově statku, ve čtyřech pokojících, které jsou vybaveny prozatím jen
válendami a několika skříňkami. Pro dané účely to stačí.
2.táborový den - 25. červenec 2005
Z
táborové deníku ( píše instruktorka velká Lucka): Dneska jsme s Luckou
seznámily dětičky s koníkama. Byly i instrukce o bezpečnosti a celkovém přístupu
ke zvířatům. Potom byly přidělený koníci a děcka je vyčistily. Manka se
blejskala jak na přehlídce, kluci se vytáhli:o)) Po obědě a polední pauze půjdou
s paní Drugdovou na procházku do Kadaně. Zatím vše probíhá v pořádku, jenom Dáda
dneska v noci nechtěla spát.
To jsou Manka a Matýsek - oba jsou 4 letí
"čistokrevní" českomoravští belgici - chladnokrevní koně , narození již na našem statku.
3. táborový den - 26. červenec 2005
Ráno
byly děti konečně jezdit. Se Svobčou jsme si je rozdělily na půlky, moje půlka
vyčistila Matýska a šla rovnou jezdit. Vzala jsem je do výběhu a s každym
jednotlivě ho obešla, kousek jsem s každym i klusala. Matýsek začal býtza chvíli
docela otrávenej a naprosto znechucenej
Svobčina polovička uklidila ve stáji a pak šla s Luckou na Barušku do kruhovky.
Někomu to docela šlo, někomu už míň. K obědu byly báječný meruňkový knedle,
děckám se až dělaly za ušima boule. O polední pauze byl menší problém s
Markétou, ale vše bylo zvládnutý. Pak jsme pro děti připravily hledací hru v
rámci statku. První 3 vítězové byly odměněni čokoládovýma dobrůtkama. Po
jogurtové svačině si děti na chvíli půjčila Martina, aby jim ukázala, jak se
dojí kozy. Samy si to pak hned vyzkoušely.
4. táborový den - 27 .červenec 2005
Ráno
jsme děti opět rozskupinkovaly. Svobča vzala Matýska a s dětma objížděla výběh.
Tentokrát si vypečeně sedla na koně a dítě vzala před sebe. Evidentně to bylo
pro všechny zúčastněné příjemnější.
Moje skupinka uklidila ve stáji. Bohužel to trvalo trošku dýl, takže na ježdění
nezbylo tolik času. Ale i tak toho v tom horku bylo dost. Děti si v kruhovce
zkusili na Barušce sami vést koníka, udržovat správný sed a ještě pobízet. Ne
každý zvládnul všechno najednou, ale jak to drncá v klusu poznali všichni. Po
hovězí polévce a řízkách s bramborem měli pod dohledem paní Drugdové klidné
odpoledne, věnované hlavně ručním pracem, volným hrám a odpočinku.Na obrázku je
Káťa, která s dětmi spřádala vlnu. Taky "kramplovali" - vlnu rozčesávaly, aby se
dala dál zpracovávat - příst.
5. táborový den - 28. červenec 2005
Dnešek
byl úmorně letní. Děti šly jezdit hned po snídani na Damírovi a Máně do
obdélníku. Původní plán byl ten, že budou jezdit samy, ale nakonec došlo i na
"vodiče". Oba koníci v tom horku odmítali spolupracovat. Po obídku (rizoto) jsme
vyrazili do Kadaně na koupaliště. Nikdo se neutopil, všichni se parádně
vycákali. Úspěch dnešního dne byl zakončen palačinkami s marmeládou.
6. táborový den - 29. červenec 2005
Páteční
den byl věnován odpočinku jak pro děti, tak pro koníky. Po snídani jim Svobča
pověděla něco o vývoji koní, jejich popisu, využití a nemocech. Zkrátka taková
vzdělávací dopolední výuka "koňovědy". Před polednem přijel pan "střihač" a
ostříhal ovečku. Děti samozřejmě nemohly chybět. V konečném výsledku zbyl velký
chuchvalec vlny, jedna holá ovečka a spousta informací, které děti před tím
nevěděly. Po rýžovém nákypu se děcka vrhly na patchwork. Každý dělal něco, ale i
tak ještě zbylo něco na příště.
Škoda jen, že obrázek není nic moc, jinak k
dispozici a ke stažení je
videozáznam celé
ukázky stříhání ovečky -:))
7. táborový den - 30. červenec 2005
Dnešek
byl perfektně naplánován, ale zradilo nás počasí. Po snídani šly děti jezdit na
4 koníkách: Máně, Matýskovi, Damírovi a Leonce. Vodiči vodili a jezdci cvičili.
Nejlíp to šlo klukům, dvojčatům a Bíbatům. Po obědě děti uklidily ve stáji a po
tvarohových buchtách jsme se k večeru vydali do Klášterce do Aquaparku. Malé
děti se vezly v autech, velký ťapaly po svých. Děti se i s dospělými vyřádily na
tobogánu a v bazénu. Měli jsme ho už jen sami pro sebe. Nakonec začala ta
velikánská bouřka. Káťa s Honzou naložili děti do aut a odvezli je zpátky na
základnu .....a my vedoucí ( Lucka s Luckou ) zůstaly, opuštěny a zapomenuty v
přilehlý budově na čaji . Nakonec i my jsme se dostaly domu...bez bot a mokrý
jak myši. . Dáda měla zvýšenou teplota , takže měla den v posteli a s čajem. Zde
je malé amatérské video z aquaparku.
8. táborový den - 31. červenec 2005
V
neděli měly děti opět volnější program. Hned po snídani jsme osedlali Leonku s
Baruškou a vzali je na lonž. Děti si přály klusat.....tak klusaly. Pěkně jsme je
vydrncali. Někteří už zkusili v klusu vysedávat a docela se dařilo. Udělali nám
radost. Zahráli jsme si dokonce i pár her v kroužku (na vrahy, tichou poštu,
slovní kopanou), aby se děti nenudily, než na ně přijde řada na ježdění. Svobča
pak ukázala na Leonce rozdíl mezi cvalem a tryskem (cval je třídobý, trysk
čtyřdobý). Po obědě a polední pauze si je opět převzala paní Drugdová. Spolu s
ní děti kramplovaly, vyráběly polštářky a cpaly je vlnou, a drátovaly. Po
svačině se šla s dětma projít po okolí. Večer byl zakončen táborákem se
špekáčky.

Taky se v neděli narodilo úplně mrňavé kozí miminko - kozlík
9. táborový den - 1. srpen 2005
Pondělí jsme zahájili aktivně. Hned po snídani si děti
napsaly "koňotest", aby bylo vidět, kdo si
co zapamatoval z předchozího
povídání. Potom šly uklidit ve stáji. Včera jezdily a nepracovaly, dnes
pracovaly a nejezdily. Spravedlnost pro koně i děti . Po rajské s kolínkama a plněnýma
paprikama ( a samozřejmě po poobědové siestě) jsme se vydali na blízkou kozí
farmu, kde mají okolo 150 koz. Tam jsme se dověděli opět mnoho zajímavých
informací. Současně jsme i "okoštovali" tamější kozí sýr (dětem většinou moc
chutnal, jenom Verča neochutnala). Po dohodě se Sládečkovými Na cestě zpět se děti vycachtaly v řece a na
statek jsme dorazili akorát na večeři. Po té byly vyhlášeny výsledky ranního
testu. Vyhrála ho Pavlína, měla jen 13 mínusových bodů ze 124. Výhrou byly nové
fixy. Poslední byla malá Míša, která získala cenu útěchy (lízátko). Všichni
zúčastnění si pošmákli na polárkáči, zvláštní ceně za spolupráci.
Od roku 1996 existuje v Zásadě u Kadaně rodinná kozí farma
Sládečků. Na farmě jsou chovány kozy bílé i hnědé, některé z nich patří do
genofondu ČR. Přímo na farmě je výrobna a z kozího mléka se zde vyrábějí
kvalitní výrobky, většinou kozí sýry. Ty, stejně tak jako velmi zdravé kozí
mléko, si můžete koupit přímo na farmě a pokud se vydáte z Kadaně pěšky, uděláte
si také příjemný výlet. Výrobky, pocházející z rodinné kozí farmy Sládečků ,
mají certifikát MZe " Produkt ekologického zemědělství". Než se farmu vydáte, je
vhodné si návštěvu předem domluvit na tel. č. 777 299 445. Další informace
naleznete na
www.kozifarma.cz.
(1.8.2005)
A jakou jsme si udělali procházku? Můžete se podívat zde na mapě - z Mikulovic do Kadaně, tady přes most a do Zásady na kozí farmu. Od statku je to vzdušnou čarou coby kamenem dohodil, ale most je až v Kadani-:)) .
Zvětšená mapa se otevře po kliknutí na malou mapu.
10. táborový den - 2. srpen 2005
Úterý
bylo opět pracovní. Děti si vyčistily koníky, s Luckou jsme nasedlaly Matýska s
Damírem a děcka šla jezdit do obdélníku. U mrňousků byly samozřejmě vodiči.
Větší holky už to zvládly samy. Koníci chodili po obdélníku, měnili směr,
kroužili kroužky. Pak došlo i na samotné klusání. Nejlíp se s celou operací
poprala Eva-dvojče. Matýska sama naklusala, pěkně svižně vysedala v lehkém klusu
a ještě ho udržela na obvodu jízdárny. Narozdíl od Pavlíny. Ta sice jezdila na
Damírovi, ale kroužky měla nejdřív jako brambory . Po menší instruktáži a
názorné ukázce se stal zázrak, Pájiny kroužky se začaly zakulacovat. Je vidět,
že snaha dělá divy. Ale abych neškudlila pochvalama, děti se opravdu snažily,
aby jim koníci chodili, jak mají. Za ten týden udělaly velký pokrok. Po ježdění
se uklidily stáje a po obídku (čočka s párkem a vejci) se děti opět vrhly na
výrobu polštářků. Už jich moc nezbývá. K večeři byla krupicová kaše. Na fotce je
Damír - fotka z roku 2003. ( psala velká Lucka, vložila Duf 2.8.05)
Damír
je anglický plnokrevník. Byl trénován a závodil v dostizích, ale při jeho
posledním dostihu byl zraněn jiným koněm a tím jeho dostihová kariéra skončila,
protože se zranění nepodařilo úspěšně vyléčit tak, aby mohl v závodech
pokračovat. Tak se ocitl u nás a je miláčkem "naší" Lenky.
11. táborový den - 3. srpen 2005
V
noci začalo pršet a lilo jako z konve až do rána. Proto jsme s paní Drugdovou
nechaly děti pořádně vychrupat, skoro až do 9. Po snídani Diana s holkama
kramplovala vlnu (kramplování = česání, česačka je na obrázku, děvčata kramplují
ručně vypranou ovčí vlnu ) a společně pak nacpaly poslední polštářky. Ostatní
děti si připravovaly masku na plánovaný "maškarní rej". Po obědě se počasí
drobet umoudřilo. Děti si rozdělily koníky, vyčistily je a pak se s nima a s
Luckou vydaly na procházku. Potom si ještě zajezdily na Barušce a Matýskovi.
Pokroky bylo hodně vidět. Baruška na lonži poslušně cválala, nikdo nespadl,
všichni se bavili a navzájem porovnávali své schopnosti. Dvojčata si pak zkusila
nacválat samostatně na Matýskovi, dokonce bez sedla. Oba pokusy se zadařily, až
na to, že je Matýsek odnesl skoro až k bráně (evidentně se rozhodl, že už je čas
jít domů). Po večerních bramborácích byla změna programu. Diskotéka se bohužel
nekonala z provozních důvodů, a tak jsme dětem pustili film Doba ledová. Moc se
všem líbil. Ještě cestou do postýlek si povídaly o veverce.( Lucka 3.8.2005)

Kobylka Baruška (ta v popředí, za ní je schovaná Manka)je dneska už 16ti letá zasloužilá matka našich dalších koníků - Leonky, Badýska a Šagira. Je to anglický polokrevník, dnes se toto označení ale už nepoužívá a proto je to vlastně český teplokrevník. Původně byla také určena na dostihy, ale moc se jí nevedlo a si užívá života na pastvinách.
12. táborový den - 4. srpen 2005
Dnes jsme jeli všichni do Chomutova, podívat se do Zoo. Děti
proto vstávaly dřív než jindy (už před 7 hodinou). Po snídani dostaly svačinky a
mohli jsme vyrazit. Autobusem jsme dojeli do Chomutova a pak se "pěškobudem"
dopravili až k cíli. Největší ohlas samozřejmě sklidili poníci a koně na
tamějším statku. Další v pořadí byli medvědi a opice. Neopomenutelný byl i
dětský koutek s lanovkou, houpací kobylky a další atrakce. Po druhé odpolední
jsme šli obhlídnout Chomutov. Rozchod využili jak děti, tak vedoucí k obhlídce
přilehlých obchůdků. O půl páté už nás autobus vezl zpátky "domů" (tj. na
statek). Po večeři se konala slibovaná diskotéka v maskách. Malá Míša šla za
Pipi, Tamča za princeznu......kluci za bezdomovce . I přes vyčerpávající
celodenní program děcka blbla až do slíbených 10 hodin večer. Pak se zalehlo a
šlo spát.
13. táborový den - 5. srpen 2005
Děti dopoledne jezdily na Barušce a Damírovi navolno v obdélníku. Už jim to šlo a někteří si už i nacválaly. K obědu byly buchtičky s krémem a odpoledne bylo odpočinkové. K večeru odkráčely do posilovny v Kadani. Po příchodu byla pro ně připravena stezka odvahy, která se jim moc líbila!!! A nám se povedla!!! (Lucka - Svobča)
14. táborový den - 6. srpen 2005
Po včerejším fitku měly děti volné dopoledne. Dlouho chrupaly a před obědem uklízely pokojíky. K obídku byly oblíbené holandské řízečky . Po něm šli všichni jezdit do obdélníku na Máně, Matýskovi a Leonce. Večer se konala diskotéka, bez masek, v civilu. Děcka pěkně bláznila. Spokojenost na všech stranách.
1. táborový den 2. turnusu - 7. srpen 2005
Tak nám odjely "staré" děti a přijely "nové". Hned po příjezdu tu byl trochu šrumec s přesunováním, ale vše se zvládlo. Před večeří jsme šli na procházku do lesa, Svobča zatím připravila večeři. O půl 10 byla večerka.
2. táborový den - 8.srpen 2005
Dnes už se jelo "na čisto". Ráno byl v půl 8 budíček, ke
snídani chleba se sýrem, pak se šlo na koníky. Opět bylo řečeno vše o
bezpečnosti, jak koníka vyčistit, vymístovat, uklidit stáje. Potom jim ještě
Svobča ukázala sedla a uzdečky. Těsně před obědem jsme se s dětma vydaly na
ostružiny. Po obědě a poledním klidu si je pro dnešek, jako vedoucí dne,
převzala paní Drugdová, která je vzala do Kadaně. Po večeři se kluci vrhli do
kramplování -video zde... I přesto, že to dělali poprvé, se celkem dařilo. A pak už se šlo
chrupat.
3. táborový den - 9. srpen 2005
V úterý se děti konečně dočkaly ježdění. tedy první polovina
dětí. Děti jsme si s Luckou opět rozdělily do dvou skupinek, tentokrát podle
jezdeckých zkušeností. "Nezkušení" si vzali Barušku do kruhovky. Moji "zkušení"
uklidili ve stáji i před ní. K obědu byly šunkafleky. Po pauze jsem dětem
rozdala "stájotest", tj. malý testík, který ověřil jejich schopnost všímat si
věcí okolo sebe. Potom se šli všichni podívat na dojení koz. Tento tábor je
tvořen převážně dětmi z měst. Proto to pro ně bylo zcela nové. Martina
(zaměstnanec) jim pověděla něco málo o dojení. Po večeři jsme se vydali do
Kadaně do fitka. Kluci si zkusili posilovnu, velký holky saunu a mrňata vířivou
vanu. Okolo 9 jsme šťastně dorazili na statek, kde na děti ještě čekal domácí
perník paní Drugdové.
4. táborový den - 10. srpen 2005
Děti se ráno rozdělily na dvě půlky. První šla hned jezdit na
Barušce do kruhovky a druhá půlka po uklizení stáje šla na Matýska do obdelníku.
Po obědě jsme se vydaly na kozí farmu. Všichni ochutnaly kozí sýr, mléko a také
se pohladily kozičky. Večer ještě dostaly přednášku o koních a dnes dostanou
test.A paní Drugdová měla volno, které využila k tomu, aby se i ona svezla na
Matýskovi.
5. táborový den - 11. srpen 2005
Dnes
byly děti v Chomutovském zooparku. Vyrazily s paní Drugdovou hned po snídani. V
zoo fotily, prohlížely všechny zvířátka, hrály si v dětském koutku a nakonec
byly rádi, že stihly autobus zpátky Dětem se dnešní den moc líbil. K
večeři každý zbaštil velkou porci špaget a potom ještě pudink na dobrou noc.
Další foto z chomutovského zooparku zde...
6. táborový den - 12. srpen 2005
Dopoledne byli zase koníci, Matýsek a Damír. Děcka se povozila, kroužila kroužky
a měnila směr. Po obědu (řízečky) jsme psali "koňotest", který vyhrála Dominika.
Po testíku jsme šlapali do blízkého lesíka na šišky. Když už jsme tam byli, tak
šly děti stavět domečky pro skřítky. Ne všichni pochopili pravý záměr. Nejlepší
domek měli Petr s Vaškem (měli i hlídací psy), na druhém místě byla Monika s
Dominikou, třetí Dáda. Po večeři byl táborák se špekáčkama. Když se přehnala
průtrž mračen se děti vydaly na stezku odvahy do blízkého lesíka. Strašáci
strašili a hlavně dohlíželi, aby vše dopadlo na výbornou, což se také stalo.
Další foto ze stezky odvahy zde...
7. táborový den - 13. srpen 2005
Děti šly dopoledne jezdit na Damírovi, Barušce, Matýskovi a Mance do obdélníku. Většina dětí už v klusu vysedává . Po obědě jsme vyrazili na procházku k rybníku. Na louce jsem vyhlásila bodlákovou válku a během chvilky na mě přistálo několik desítek bodláků. Taky jsme stačili sbírat ostružiny a cestou jsme si dali sváču přímo ze stromu - jablka . Teď se děti připravujou na disco a koupou se!! (Lucka - Svobča)
8. a poslední táborový den - 14 . srpen 2005
Tak dnešním dnem končí letošní nultý ročník dětských táborů u nás. Dopoledne si
děti zbalily, uklidily a pak naposledy vyjely na koníčky. V obdélníku cvičily na
Barušce, Damírovi, Matýskovi, Máně a Leonce gymnastiku. Po obědě (knedlo, zelo,
"kanco") se nám postupně rozjely domů. Tak příští rok na shledanou. To to
uteklo!!