0. ROČNÍK LETNÍHO DĚTSKÉHO TÁBORA - "Těšíme se na statek" 24.7.-14.8.2005

V rámci rozšiřování aktivit občanského sdružení Centrum aktivního odpočinku - Jezdecká společnost Na Špičáku a v souladu s jejími cíly a posláním jsme v letošním roce zorganizovali 0. ročník letního dětského tábora a to ve dvou turnusech. První turnus  od 24. 7. do 7.8. 2005 a následný od 7.8. do 14.8.2005.

Za tímto účelem jsme zprovoznili další obytnou část statku Na Špičáku a uzpůsobili jí jako turistickou ubytovnu. Toto jsme mohli udělat díky podpoře podnikatelských subjektů: Doly Nástup Tušimice, Agroobchod-Nové strašecí s.r.o., Danimpex Praha s.r.o., Ketris s.r.o. S-Morava Leasing a.s., Miroslav Dufek a dále Města Kadaň a Města Klášterec nad Ohří.

Průběžně zde budeme zveřejňovat zprávy o aktivitách během tábora.  


 Tak tady je statek, kterému se říká podle nedalekého kopce, Špičák. Nachází se v dnes již neexistující obci Mikulovice. Ty musely ustoupit odpopílkovišti, které tu mělo být zřízeno, ale nakonec zřízeno nebylo, a tak statek, spolu s jedním rodinným domkem, který patřil ke statku a stojí přes silnici, a směrem k Vernéřovu stojícím a chátrajícím kostelem, jsou jedinými zbytky osídlení bývalých Mikulovic.  

Statek leží u lesa při "staré" silnici z Kadaně do Klášterce nad Ohří, do Kadaně je to asi 1,5 km , do Klášterce asi 6 km. Široko daleko jsou jen samé louky nebo zatravněná pole. Asi 500m od statku protéká řeka Ohře. Kadaň i Klášterec nad Ohří jsou starobylá města se spoustou památek, které stojí za to shlédnout.

Statek Špičák u Kadaně

Špičák (něm. Spitzing, Spitzinghof) leží u Kadaně pod stejnojmennou horou (Špičák, Spitzing, Kaadner Spitzberg), která je významnou dominantou centrálního Kadaňska. Statek vznikl pravděpodobně již ve druhé polovině 13. století v rámci aktivit kadaňských měšťanů a byl jistě zamýšlen jako zárodek budoucí vesnice. U jeho počátků stál snad měšťan Arwo z Kadaně, který roku 1261 založil s podporou krále Přemysla Otakara II. nedaleké vesnice Mikulovice, Vernéřov, Prunéřov a Pavlov. Přes Špičák vedla ve středověku důležitá obchodní cesta směrem na Přísečnici a dále do Saska. Zdejší obyvatelé patřili k farnosti Mikulovice a navštěvovali prastarý gotický kostel sv. Mikuláše. Statek je přímo zmiňován v Berní rule z roku 1654. Roku 1742 se v Kadani u františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků strhla bitka mezi Francouzi a chorvatskými vojáky císařovny Marie Terezie. Padlí byli pohřbeni na poli pod statkem Špičákem. Kolem Špičáku se rád toulal Dr. Anton Martius (†1876), známý cestovatel a přírodovědec, přítel Goethův. Byl kustodem historických a přírodovědných sbírek na zámku ve Vernéřově, pohřben je u kostela v Mikulovicích. Roku 1901 nechala obec Mikulovice, k níž Špičák náležel, vybudovat ke statku tvrdou štětovanou silnici, záhy protaženou až do Kadaně. Po likvidaci Mikulovic v roce 1987/88 se statek Špičák stal – poněkud nesmyslně – částí obce Klášterec nad Ohří.(PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.)

Pohled z okna statku směrem ke Kadani a přes řeku  Ohři- široko daleko krásná příroda a pastviny pro koně a další zvířata, na statku chovaná.

 

 

 


1. táborový den - 24. červenec 2005 .

Téměř všechny děti přijely s paní Drugdovou z Vejprt. Jely linkovým autobusem, kola jsme jim přivezli den předem.

Ubytovány jsou budově statku, ve čtyřech pokojících, které jsou vybaveny prozatím jen válendami a několika skříňkami. Pro dané účely to stačí.

 

 

 


2.táborový den - 25. červenec 2005

Z táborové deníku ( píše instruktorka velká Lucka):  Dneska jsme s Luckou seznámily dětičky s koníkama. Byly i instrukce o bezpečnosti a celkovém přístupu ke zvířatům. Potom byly přidělený koníci a děcka je vyčistily. Manka se blejskala jak na přehlídce, kluci se vytáhli:o)) Po obědě a polední pauze půjdou s paní Drugdovou na procházku do Kadaně. Zatím vše probíhá v pořádku, jenom Dáda dneska v noci nechtěla spát. 
To jsou Manka a Matýsek - oba jsou 4 letí "čistokrevní" českomoravští belgici - chladnokrevní koně , narození již na našem statku.

 


3. táborový den - 26. červenec 2005

Ráno byly děti konečně jezdit. Se Svobčou jsme si je rozdělily na půlky, moje půlka vyčistila Matýska a šla rovnou jezdit. Vzala jsem je do výběhu a s každym jednotlivě ho obešla, kousek jsem s každym i klusala. Matýsek začal býtza chvíli docela otrávenej a naprosto znechucenej  Svobčina polovička uklidila ve stáji a pak šla s Luckou na Barušku do kruhovky. Někomu to docela šlo, někomu už míň. K obědu byly báječný meruňkový knedle, děckám se až dělaly za ušima boule. O polední pauze byl menší problém s Markétou, ale vše bylo zvládnutý. Pak jsme pro děti připravily hledací hru v rámci statku. První 3 vítězové byly odměněni čokoládovýma dobrůtkama. Po jogurtové svačině si děti na chvíli půjčila Martina, aby jim ukázala, jak se dojí kozy. Samy si to pak hned vyzkoušely.


4. táborový den - 27 .červenec 2005

Ráno jsme děti opět rozskupinkovaly. Svobča vzala Matýska a s dětma objížděla výběh. Tentokrát si vypečeně sedla na koně a dítě vzala před sebe. Evidentně to bylo pro všechny zúčastněné příjemnější.  Moje skupinka uklidila ve stáji. Bohužel to trvalo trošku dýl, takže na ježdění nezbylo tolik času. Ale i tak toho v tom horku bylo dost. Děti si v kruhovce zkusili na Barušce sami vést koníka, udržovat správný sed a ještě pobízet. Ne každý zvládnul všechno najednou, ale jak to drncá v klusu poznali všichni. Po hovězí polévce a řízkách s bramborem měli pod dohledem paní Drugdové klidné odpoledne, věnované hlavně ručním pracem, volným hrám a odpočinku.Na obrázku je Káťa, která s dětmi spřádala vlnu. Taky "kramplovali" - vlnu rozčesávaly, aby se dala dál zpracovávat - příst.


5. táborový den - 28. červenec 2005

Dnešek byl úmorně letní. Děti šly jezdit hned po snídani na Damírovi a Máně do obdélníku. Původní plán byl ten, že budou jezdit samy, ale nakonec došlo i na "vodiče". Oba koníci v tom horku odmítali spolupracovat. Po obídku (rizoto) jsme vyrazili do Kadaně na koupaliště. Nikdo se neutopil, všichni se parádně vycákali. Úspěch dnešního dne byl zakončen palačinkami s marmeládou.

 


6. táborový den - 29. červenec 2005

Páteční den byl věnován odpočinku jak pro děti, tak pro koníky. Po snídani jim Svobča pověděla něco o vývoji koní, jejich popisu, využití a nemocech. Zkrátka taková vzdělávací dopolední výuka "koňovědy". Před polednem přijel pan "střihač" a ostříhal ovečku. Děti samozřejmě nemohly chybět. V konečném výsledku zbyl velký chuchvalec vlny, jedna holá ovečka a spousta informací, které děti před tím nevěděly. Po rýžovém nákypu se děcka vrhly na patchwork. Každý dělal něco, ale i tak ještě zbylo něco na příště.
Škoda jen, že obrázek není nic moc, jinak k dispozici a ke stažení je videozáznam celé ukázky stříhání ovečky -:))


7. táborový den - 30. červenec 2005

Dnešek byl perfektně naplánován, ale zradilo nás počasí. Po snídani šly děti jezdit na 4 koníkách: Máně, Matýskovi, Damírovi a Leonce. Vodiči vodili a jezdci cvičili. Nejlíp to šlo klukům, dvojčatům a Bíbatům. Po obědě děti uklidily ve stáji a po tvarohových buchtách jsme se k večeru vydali do Klášterce do Aquaparku. Malé děti se vezly v autech, velký ťapaly po svých. Děti se i s dospělými vyřádily na tobogánu a v bazénu. Měli jsme ho už jen  sami pro sebe. Nakonec začala ta velikánská bouřka. Káťa s Honzou naložili děti do aut a odvezli je zpátky na základnu .....a my vedoucí ( Lucka s Luckou ) zůstaly, opuštěny a zapomenuty v přilehlý budově na čaji . Nakonec i my jsme se dostaly domu...bez bot a mokrý jak myši. . Dáda měla zvýšenou teplota , takže měla den v posteli a s čajem. Zde je malé amatérské video z aquaparku.


8. táborový den - 31. červenec 2005

V neděli měly děti opět volnější program. Hned po snídani jsme osedlali Leonku s Baruškou a vzali je na lonž. Děti si přály klusat.....tak klusaly. Pěkně jsme je vydrncali. Někteří už zkusili v klusu vysedávat a docela se dařilo. Udělali nám radost. Zahráli jsme si dokonce i pár her v kroužku (na vrahy, tichou poštu, slovní kopanou), aby se děti nenudily, než na ně přijde řada na ježdění. Svobča pak ukázala na Leonce rozdíl mezi cvalem a tryskem (cval je třídobý, trysk čtyřdobý). Po obědě a polední pauze si je opět převzala paní Drugdová. Spolu s ní děti kramplovaly, vyráběly polštářky a cpaly je vlnou, a drátovaly. Po svačině se šla s dětma projít po okolí. Večer byl zakončen táborákem se špekáčky.

 

 

Taky se v neděli narodilo úplně mrňavé kozí miminko - kozlík

 

 


9. táborový den - 1. srpen 2005

Pondělí jsme zahájili aktivně. Hned po snídani si děti napsaly "koňotest", aby bylo vidět, kdo si co zapamatoval z předchozího povídání. Potom šly uklidit ve stáji. Včera jezdily a nepracovaly, dnes pracovaly a nejezdily. Spravedlnost pro koně i děti . Po rajské s kolínkama a plněnýma paprikama ( a samozřejmě po poobědové siestě) jsme se vydali na blízkou kozí farmu, kde mají okolo 150 koz. Tam jsme se dověděli opět mnoho zajímavých informací. Současně jsme i "okoštovali" tamější kozí sýr (dětem většinou moc chutnal, jenom Verča neochutnala).  Po dohodě se Sládečkovými Na cestě zpět se děti vycachtaly v řece a na statek jsme dorazili akorát na večeři. Po té byly vyhlášeny výsledky ranního testu. Vyhrála ho Pavlína, měla jen 13 mínusových bodů ze 124. Výhrou byly nové fixy. Poslední byla malá Míša, která získala cenu útěchy (lízátko). Všichni zúčastnění si pošmákli na polárkáči, zvláštní ceně za spolupráci.

Kozí farma Zásada u KadaněOd roku 1996 existuje v Zásadě u Kadaně rodinná kozí farma Sládečků. Na farmě jsou chovány kozy bílé i hnědé, některé z nich patří do genofondu ČR. Přímo na farmě je výrobna a z kozího mléka se zde vyrábějí kvalitní výrobky, většinou kozí sýry. Ty, stejně tak jako velmi zdravé kozí mléko, si můžete koupit přímo na farmě a pokud se vydáte z Kadaně pěšky, uděláte si také příjemný výlet. Výrobky, pocházející z  rodinné kozí farmy Sládečků , mají certifikát MZe " Produkt ekologického zemědělství". Než se farmu vydáte, je vhodné si návštěvu předem domluvit na tel. č. 777 299 445. Další informace naleznete na www.kozifarma.cz. (1.8.2005)

 

A jakou jsme si udělali procházku? Můžete se podívat zde na mapě - z Mikulovic do Kadaně, tady přes most a do Zásady na kozí farmu. Od statku je to vzdušnou čarou coby kamenem dohodil, ale most je až v Kadani-:))  .

Zvětšená mapa se otevře po kliknutí na malou mapu.

 


10. táborový den - 2. srpen 2005

Úterý bylo opět pracovní. Děti si vyčistily koníky, s Luckou jsme nasedlaly Matýska s Damírem a děcka šla jezdit do obdélníku. U mrňousků byly samozřejmě vodiči. Větší holky už to zvládly samy. Koníci chodili po obdélníku, měnili směr, kroužili kroužky. Pak došlo i na samotné klusání. Nejlíp se s celou operací poprala Eva-dvojče. Matýska sama naklusala, pěkně svižně vysedala v lehkém klusu a ještě ho udržela na obvodu jízdárny. Narozdíl od Pavlíny. Ta sice jezdila na Damírovi, ale kroužky měla nejdřív jako brambory . Po menší instruktáži a názorné ukázce se stal zázrak, Pájiny kroužky se začaly zakulacovat. Je vidět, že snaha dělá divy. Ale abych neškudlila pochvalama, děti se opravdu snažily, aby jim koníci chodili, jak mají. Za ten týden udělaly velký pokrok. Po ježdění se uklidily stáje a po obídku (čočka s párkem a vejci) se děti opět vrhly na výrobu polštářků. Už jich moc nezbývá. K večeři byla krupicová kaše. Na fotce je Damír - fotka z roku 2003.  ( psala velká Lucka, vložila Duf 2.8.05)

Damír je anglický plnokrevník. Byl trénován a závodil v dostizích, ale při jeho posledním dostihu byl zraněn jiným koněm a tím jeho dostihová kariéra skončila, protože se zranění nepodařilo úspěšně vyléčit tak, aby mohl v závodech pokračovat. Tak se ocitl u nás a je miláčkem "naší"  Lenky.

 


11. táborový den - 3. srpen 2005

V noci začalo pršet a lilo jako z konve až do rána. Proto jsme s paní Drugdovou nechaly děti pořádně vychrupat, skoro až do 9. Po snídani Diana s holkama kramplovala vlnu (kramplování = česání, česačka je na obrázku, děvčata kramplují ručně vypranou ovčí vlnu ) a společně pak nacpaly poslední polštářky. Ostatní děti si připravovaly masku na plánovaný "maškarní rej". Po obědě se počasí drobet umoudřilo. Děti si rozdělily koníky, vyčistily je a pak se s nima a s Luckou vydaly na procházku. Potom si ještě zajezdily na Barušce a Matýskovi. Pokroky bylo hodně vidět. Baruška na lonži poslušně cválala, nikdo nespadl, všichni se bavili a navzájem porovnávali své schopnosti. Dvojčata si pak zkusila nacválat samostatně na Matýskovi, dokonce bez sedla. Oba pokusy se zadařily, až na to, že je Matýsek odnesl skoro až k bráně (evidentně se rozhodl, že už je čas jít domů). Po večerních bramborácích byla změna programu. Diskotéka se bohužel nekonala z provozních důvodů, a tak jsme dětem pustili film Doba ledová. Moc se všem líbil. Ještě cestou do postýlek si povídaly o veverce.( Lucka 3.8.2005)

Kobylka Baruška (ta v popředí, za ní je schovaná Manka)je dneska už 16ti letá zasloužilá matka našich dalších koníků - Leonky, Badýska a Šagira. Je to anglický polokrevník, dnes se toto označení ale už nepoužívá a proto je to vlastně český teplokrevník. Původně byla také určena na dostihy, ale moc se jí nevedlo a si užívá života na pastvinách.


12. táborový den - 4. srpen 2005

Dnes jsme jeli všichni do Chomutova, podívat se do Zoo. Děti proto vstávaly dřív než jindy (už před 7 hodinou). Po snídani dostaly svačinky a mohli jsme vyrazit. Autobusem jsme dojeli do Chomutova a pak se "pěškobudem" dopravili až k cíli. Největší ohlas samozřejmě sklidili poníci a koně na tamějším statku. Další v pořadí byli medvědi a opice. Neopomenutelný byl i dětský koutek s lanovkou, houpací kobylky a další atrakce. Po druhé odpolední jsme šli obhlídnout Chomutov. Rozchod využili jak děti, tak vedoucí k obhlídce přilehlých obchůdků. O půl páté už nás autobus vezl zpátky "domů" (tj. na statek). Po večeři se konala slibovaná diskotéka v maskách. Malá Míša šla za Pipi, Tamča za princeznu......kluci za bezdomovce . I přes vyčerpávající celodenní program děcka blbla až do slíbených 10 hodin večer. Pak se zalehlo a šlo spát.


13. táborový den - 5. srpen 2005

Děti dopoledne jezdily na Barušce a Damírovi navolno v obdélníku. Už jim to šlo a někteří si už i nacválaly. K obědu byly buchtičky s krémem a odpoledne bylo odpočinkové. K večeru odkráčely do posilovny v Kadani. Po příchodu byla pro ně připravena stezka odvahy, která se jim moc líbila!!! A nám se povedla!!! (Lucka - Svobča)


14. táborový den - 6. srpen 2005

Po včerejším fitku měly děti volné dopoledne. Dlouho chrupaly a před obědem uklízely pokojíky. K obídku byly oblíbené holandské řízečky  . Po něm šli všichni jezdit do obdélníku na Máně, Matýskovi a Leonce. Večer se konala diskotéka, bez masek, v civilu. Děcka pěkně bláznila. Spokojenost na všech stranách.


1. táborový den 2. turnusu - 7. srpen  2005

Tak nám odjely "staré" děti a přijely "nové". Hned po příjezdu tu byl trochu šrumec s přesunováním, ale vše se zvládlo. Před večeří jsme šli na procházku do lesa, Svobča zatím připravila večeři. O půl 10 byla večerka.


2. táborový den - 8.srpen 2005

Dnes už se jelo "na čisto". Ráno byl v půl 8 budíček, ke snídani chleba se sýrem, pak se šlo na koníky. Opět bylo řečeno vše o bezpečnosti, jak koníka vyčistit, vymístovat, uklidit stáje. Potom jim ještě Svobča ukázala sedla a uzdečky. Těsně před obědem jsme se s dětma vydaly na ostružiny. Po obědě a poledním klidu si je pro dnešek, jako vedoucí dne, převzala paní Drugdová, která je vzala do Kadaně. Po večeři se kluci vrhli do kramplování -video zde... I přesto, že to dělali poprvé, se celkem dařilo. A pak už se šlo chrupat.

 


3. táborový den - 9. srpen  2005

V úterý se děti konečně dočkaly ježdění. tedy první polovina dětí. Děti jsme si s Luckou opět rozdělily do dvou skupinek, tentokrát podle jezdeckých zkušeností. "Nezkušení" si vzali Barušku do kruhovky. Moji "zkušení" uklidili ve stáji i před ní. K obědu byly šunkafleky. Po pauze jsem dětem rozdala "stájotest", tj. malý testík, který ověřil jejich schopnost všímat si věcí okolo sebe. Potom se šli všichni podívat na dojení koz. Tento tábor je tvořen převážně dětmi z měst. Proto to pro ně bylo zcela nové. Martina (zaměstnanec) jim pověděla něco málo o dojení. Po večeři jsme se vydali do Kadaně do fitka. Kluci si zkusili posilovnu, velký holky saunu a mrňata vířivou vanu. Okolo 9 jsme šťastně dorazili na statek, kde na děti ještě čekal domácí perník paní Drugdové.


4. táborový den - 10. srpen 2005

Děti se ráno rozdělily na dvě půlky. První šla hned jezdit na Barušce do kruhovky a druhá půlka po uklizení stáje šla na Matýska do obdelníku. Po obědě jsme se vydaly na kozí farmu. Všichni ochutnaly kozí sýr, mléko a také se pohladily kozičky. Večer ještě dostaly přednášku o koních a dnes dostanou test.A paní Drugdová měla volno, které využila k tomu, aby se i ona svezla na Matýskovi.

 


 

5. táborový den - 11. srpen 2005

Dnes byly děti v Chomutovském zooparku. Vyrazily s paní Drugdovou hned po snídani. V zoo fotily, prohlížely všechny zvířátka, hrály si v dětském koutku a nakonec byly rádi, že stihly autobus zpátky  Dětem se dnešní den moc líbil. K večeři každý zbaštil velkou porci špaget a potom ještě pudink na dobrou noc.

Další foto z chomutovského zooparku zde...

 


6. táborový den - 12. srpen 2005

Dopoledne byli zase koníci, Matýsek a Damír. Děcka se povozila, kroužila kroužky a měnila směr. Po obědu (řízečky) jsme psali "koňotest", který vyhrála Dominika. Po testíku jsme šlapali do blízkého lesíka na šišky. Když už jsme tam byli, tak šly děti stavět domečky pro skřítky. Ne všichni pochopili pravý záměr. Nejlepší domek měli Petr s Vaškem (měli i hlídací psy), na druhém místě byla Monika s Dominikou, třetí Dáda. Po večeři byl táborák se špekáčkama. Když se přehnala průtrž mračen se děti vydaly na stezku odvahy do blízkého lesíka. Strašáci strašili a hlavně dohlíželi, aby vše dopadlo na výbornou, což se také stalo.

Další foto ze stezky odvahy zde...


7. táborový den - 13. srpen 2005

Děti šly dopoledne jezdit na Damírovi, Barušce, Matýskovi a Mance do obdélníku. Většina dětí už v klusu vysedává  . Po obědě jsme vyrazili na procházku k rybníku. Na louce jsem vyhlásila bodlákovou válku a během chvilky na mě přistálo několik desítek bodláků. Taky jsme stačili sbírat ostružiny a cestou jsme si dali sváču přímo ze stromu - jablka . Teď se děti připravujou na disco a koupou se!! (Lucka - Svobča)


8. a poslední táborový den - 14 . srpen 2005

Tak dnešním dnem končí letošní nultý ročník dětských táborů u nás. Dopoledne si děti zbalily, uklidily a pak naposledy vyjely na koníčky. V obdélníku cvičily na Barušce, Damírovi, Matýskovi, Máně a Leonce gymnastiku. Po obědě (knedlo, zelo, "kanco") se nám postupně rozjely domů. Tak příští rok na shledanou. To to uteklo!!
 

zpět na hlavní stránku